Už 19 let tu není dědeček a už 5 let babička a přece vím, že jsou tu s námi pořád. Nikdy nechci zapomenout na ty nádherné procházky, sbírání kaštanů a na bílou kávu na verandě a na to jak mě u nic budil kohout, jak to vonělo.
A hlavně na tu hromadu lásky.
Díky a mám vás ráda.
I vám hromadu lásky.
Lucie
Lucinko krásný příspěvek!!!!!!!!!!!
OdpovědětVymazatHi, i have just found youre blog, and i like it:-)
OdpovědětVymazatHug
Lucinko, krásné vyznání, i já mám takové vzpomínky a každému je přeju. Žije se z toho celý život...
OdpovědětVymazatMoc zdravím, Helena